Život? Ano, chci ho řešit! (42)
Co vlastně znamená žít a z čeho se náš život tvoří? Co vlastně může za to jací jsme a jak se chováme? Určitě je spousta názorů a z psychologického hlediska i spousta vysvětlení – já se na toto téma zkusím podívat očima lajka jako jsem já...
Smysl života? Ano – existuje
Když jsem začínal psát tento článek, přemýšlel jsem jak podat to, co si myslím tak, abych nebyl označován za různé typy EMO a podobně. Nebude to asi lehké se těmto označením vyhnout, ale zkusím to.
Každý se ráno budíme s jistým cílem:
- Někteří chodí do školy a ranní probuzení pro ně znamená přípravu na řešení problémů s naším studiem (zkoušky atd.).
- Někteří se budí do práce, odchází mezi své přátele a spolupracovníky nebo obchodní partnery (každý zná nepodařené pracovní dny plné problémů).
- Někteří vstávají s myšlenkou na své ratolesti, kterým věnují většinu svého každodenního života a očekávají jaké problémy opět nastanou.
- Někteří vstávají s pocitem prázdnoty a nemají nic. Jsou to lidé, kteří řeší největší problém ze všech – řeší sami sebe.
Možná jste si všimli opakovaní některých slov, když vynecháváme slovo „někteří“ najdeme například slovo „problém“ a o tom bych chtěl dále psát.
Každodenní problémy jsou motorem a motivací našeho bytí
Každý z nás řeší denně nespočet situacích ať už jde o zprovoznění automatu na limonádu, který nám už po sté nevydal požadované pití nebo například o ztrátu zaměstnání a podobně.
Někoho například motivuje k řešení těchto problémů vidina bezstarostného života, ale ruku na srdce – problémy tu budou stále a stále budeme řešit nové a nové situace. Nebýt těchto situací nebylo by v životě žádné nahodilosti a bez té by to byla ubíjející rutina.
Když tedy vše sečteme a podtrhneme – dostáváme se k závěru, že všichni žijeme pro řešení problémů a hledáním nejlepších východisek.
Řešení mohou být dobrá, ale také špatná
To jak se do řešení problémů pustíme je věc naší povahy. V dnešní době a světě internetu je možnost se o spoustě věcí poradit s lidmi, kteří už podobné věci řešili. O tom jak se kdy zachováme rozhodují samozřejmě i lidé bezprostředně okolo nás, ti nás ovlivňují a do jisté míry mohou do našeho života zasahovat. Když se s někým spřátelíme, musíme počítat s jistou dávkou „světla“, které nám do života vnese – je jen na nás jak s tímto světlem zapracujeme, ale co je jisté – toto světlo nikdy neschováme.
Míra toho jak budeme úspěšní v řešení se projeví v našem „štěstí“ což je další relativní pojem o kterém by šlo dlouho polemizovat – já si myslím, že šťastný je ten kdo se neposere z neúspěchu ba dokonce ani z úspěchu! (omlouvám se za ráznost)
Co si z článku vzít?
Rozhodně bych chtěl, aby si každý uvědomoval, že nejen on má problémy – problémy mají všichni a díky tomu, že je řeší tak se realizujou. Člověk co pustí vše takříkajíc za hlavu nikdy nebude úspěšný, protože ten kdo problém řešit bude ho odstaví a nechá ho shnít.
Nezaobírejte se zbytečnostmi – jen efektivní řešení pomohou zabránit tvorbě nových problémů…
Otázka závěrem
Kdo z těch co článek četli alespoň tuší význam čísla zmiňovaném v nadpise? :o)
.jpg)
Komentáře
Odpověď na základní otázku vesmíru, života a vůbec :o) A o životě píšeš v tomoto článku ;o)
Schizoid se neposere (je "emočně plochý") a přece není šťastný.
Článek má hlavu a patu. Hlavně pak pravdivá skutečnost řešení maličkostí. Na jednom z bodů v úvodním odrážkovém seznamu jsem se našel i já a co se ranního vstávání týče, sedí téměř přesně.
Číslo 42 jsem u nadpisu nepochopil... že by hlubší filozofický význam nebo onen problém k řešení?